Letorost révy

Letorost je olistěný přírůstek (výhon) na keři révy vinné, který do podzimu vyzraje a zdřevnatí, po zdřevnatění se nazývá réví. Aby byl letorost plodný a měl květenství a hrozny, musí vyrůstat z dvouletého dřeva (réví), to je základní pravidlo při jarním řezu.

Větvení letorostu je monopodiálně sympodiální. Monopodiální – boční výhonky (zálistek, také fazoch) nepřerůstá hlavní letorost. Sympodiální – letorost uhýbá do strany a boční výhon jej přerůstá. Réva vinná ve svém historickém vývoji zápolila o prostor na okrajích lesů a vyvinula se z keře na liánovitou rostlinu. Tomu uzpůsobila i členění svých internodií (články mezi pupeny – očky).

Při původním monopodiálním větvení révy byly hlavní i postranní osy rostliny zakončeny květenstvími. To neumožňovalo nepřetržitý růst během vegetace. Kombinované větvení umožnilo vznik květenství po straně hlavní osy, která se mohla nerušené prodlužovat. Sympodiální článek osy roste tak, že se jeho vrchol odkloní do strany a v úžlabí vrcholového meristému vznikne článek další. Původní vrchol, který se odklonil do strany, vytvoří buď květenství, nebo úponek k zachycení letorostů na opoře.

Zdroj: Rukověť vinaře (V. Kraus, V. Hubáček, P. Ackermann), Nakladatelství Brázda, s.r.o.