Znalec vín > Články
Zmrzlina a víno podruhé?
Zpráva komise č. 2 z odborného bádání v Hlavním městě vína Valticích, zda lze snoubit (sobášit) víno se zmrzlinou. Místo konání: Galerie Reistna, https://www.reistna.cz/ Kdy: 24. 5. 2023 Tým badatelů: Stanislav Schneider, Richard Svoboda, Tomáš Lampl, Milan Sedláček. Parametry vín: Tramín červený 2021, suché, alk. 13%, cukr 6,3 gr, kys. 5,8 gr. Tramín červený 2021, polosuché, […]
Ozeleněné vinice.
Vinařští klasici tvrdí že víno se dělá ve vinici. S tím se dá souhlasit, zdravý, vyzrálý hrozen je ideál sklepmistrů.
Oranžové kastelánské
První trochu jarní, větrný den, pátek 14. 5., posezení na terase sezonní kavárny Belveder, stejnojmenného zámečku na okraji Valtic. Okolojdoucí kastelán zámku Valtice nemeškal a skočil pro láhev svého oranžového. Jaké překvapení, že vyrábí skvělé oranžové a síra „zero“, tedy vyrobeno historickou konzervativní metodou. Pálava, ročník 2019, 15,2% alk., 2 roky na rmutu v rotačním sudu.
O síře ve víně.
Síra ve víně se v novém miléniu stala velmi diskutovanou a sledovanou složkou. Dle unijních norem musí být na etiketě vína označeno, že obsahuje síru (oxid siřičitý). Ačkoli se mnozí výrobci vína dnešní doby tlučou do prsou a vystupují z pozice nepoužívání síry při výrobě, na etiketě jejich vín se tento nápis vyskytuje pravidelně. Lze vyrobit tedy víno bez síry? Proč se síra do vína vůbec přidává?
Zmrzlina a víno?
Zpráva komise z odborného bádání v Hlavním městě vína Valticích, zda lze snoubit (sobášit) víno se zmrzlinou.
Místo konání: Galerie Reistna, https://www.reistna.cz/
Kdy: 10. 5. 2023
Tým badatelů: Stanislav Schneider, Richard Svoboda, Milan Sedláček.
O falernském vínu
Milovník vína, který v životě neslyšel nebo nečetl o falernském víně, nemůže být správným milovníkem vína. Prakticky každý vinařský teoretik či historik o tomto víně něco napsal nebo se zmínil a pokud ne, určitě tak jednou učiní.
O marketingu s úsměvem
Je zajímavé, že naši stařečci měli vinařský marketing v krvi, aniž by tenkrát znali význam toho slova. Představme si moravský sklípek v jakési zapadlé sklepní uličce, kterých jsou u moravských vinařských obcí nepočítaně. V šedesátých nebo sedmdesátých letech minulého století, kdy litr sudového, velmi kvalitního vína se prodával v průměru za 8–15 tehdejších Kčs. Stařeček v modré zástěře k večeru něco kutí ve sklépku, ochutnává a mudruje. Najednou buch, buch na dveře.
Původ révy vinné a výroby vína
Réva vinná (latinsky Vitis vinifera) je původní od Středozemí po střední Evropu, také dál na Předním a Středním východě. Plody planě rostoucí révy vinné lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) mohli naši předkové užívat již v paleolitu (ve starší době kamenné); ty však před šlechtěním měly malou cukernatost i velikost. V mírném až subtropickém pásmu severní polokoule (od Ameriky přes Evropu po východní Asii) roste dnes téměř osmdesát druhů rodu Vitis.
Patroni vinařů v Čechách a na Moravě a den jejich uctívání
Již ve starší době kamenné, před několika miliony let, vznikaly příběhy, báje a vyprávění, jejichž prostřednictvím lidé v symbolické a fantazijní rovině popisují a interpretují vznik a vývoj člověka. Charakteristickým rysem těchto antropogonických mýtů je snaha o pochopení příčin geneze lidského rodu, objasnění způsobu života prvních lidí a hlubšího smyslu lidské existence. Problém vzniku člověka a jeho existence na Zemi představuje nadčasové […]
Ukázka z připravované knihy VÍNO V PROUDU ČASU autorů: Malina, Sedláček, Markel, Žaloudík
2.1 Kavkaz – kolébka vinařství Záměrné pěstování vinné révy a zpracování hroznů od lisování až po fermentaci je doloženo archeologickými nálezy v jeskynním komplexu Areni 1 v jihovýchodní Arménii z doby kolem roku 4100 př. n. l. (eneolit / chalkolit). Výzkum, který prováděl interdisciplinárně založený tým odborníků z Arménie, Irska a Spojených států amerických v letech 2007–2010, objevil lis v podobě […]
