Podíl vína na hominizaci.

Omyl Bedřicha Engelse, práce nemá hlavní podíl na hominizaci?

V roce 1876 napsal německý filozof Fridrich Engels pojednání „Anteil der Arbeit der Menschwerdung des Affen“ (1876, česky „Podíl práce na polidštění opice“). V duchu svého materialistického světonázoru a tehdy dominantního evolucionistického paradigmatu zde vyzvedl pracovní činnost jako zásadní faktor hominizace (polidštění, zlidštění). Dnes díky výzkumům etologů, evolučních biologů, primatologů, antropologů, genetiků a dalších vědců víme, že evoluce a hominizace představuje multifaktoriální proces. Prostředí je vždy tvořeno mnoha faktory, organismy jsou složité a adaptabilní, zásadní změny lze proto málokdy připsat jednomu činiteli.

K evolučním a hominizačním faktorům možná patřil také alkohol, který byl obsažen v přezrálých a zkvašených bobulích hroznů révy vinné a jiných plodech. Soudí tak například americký evoluční biolog Robert Dudley. V roce 2000 formuloval hypotézu drunken monkey („opilá opice“), kterou podpořil experimenty, publikoval v řadě článků a shrnul v knižní monografii The Drunken Monkey: Why We Drink and Abuse Alcohol (2014, „Opilá opice: Proč pijeme a zneužíváme alkohol“). Domnívá se, že stromoví primáti se vydávali z korun stromů na zem také proto, aby sbírali a pojídali zralejší (často už nakvašené, alkoholizované) plody, což jim poskytovalo nejen obživu, ale také zlepšovalo náladu a rozvíjelo pohybové a manipulační schopnosti horních a dolních končetin. (V podroušení se ostatně obtížně šplhá na strom).

prof MUDr. Jan Žaloudík CSc.

volně z knihy Víno v proudu času (2023)

Ono je těžké si i představit jak opici ze stromu sundalo nutkání k práci…. Že by se velký Bedřich opravdu mýlil?