Držitel šlechtitelských práv

Držitel šlechtitelských práv je osoba (fyzická nebo právnická), která vyšlechtěním nové odrůdy, registrací a zápisem do Státní odrůdové knihy ČR získala výlučné právo k využívání chráněné odrůdy na území České republiky – více v níže uvedeném zákoně.

Seznam držitelů šlechtitelských práv– a udržovatelů odrůd (zdroj UKZUZ 2012)

 Odstavec předpisu 408/2000
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) § 19

§ 19
(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:
a) výroba nebo množení,
b) úprava pro účely množení,
c) nabízení k prodeji,
d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,9)
e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,
f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,
g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).
(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdy (dále jen „licence“) jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na
a) odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy,
b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdy,
c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdy.
(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.
(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen „původní odrůda“), jestliže
a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy,
b) jsou odlišné od původní odrůdy, a
c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy.
(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.
(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou, je právo držitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.
(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné
a) pro výzkum,
b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4,
c) pro vlastní potřebu fyzické osoby.
9) Například § 151b, 628 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku.
11) § 5 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

zdroj: UKZUZ 2012