Francie

Francie nemá největší plochu vinic na světě (794 tis. ha), platí ale, že z těchto vinic, po zpracování na víno, vyprodukuje nejvyšší hodnotu (kolem 25 miliard € ročně) ze všech států světa, i když objemem produkce (42 mil. hl v roce 2019) je až na druhém místě, za Itálií.
Historie francouzského vinařství začíná kolem roku 600 př. n. l., kdy tam Řekové založili trvalé osídlení, dnešní Marseille, kde zahájili i produkci vína. Přivezli sebou i své odrůdy révy vinné. Od 2. stol. př. n. l. ovládli přípravu vína na území dnešní Francie Římané. Galové pili čisté víno, jeho řezání vodou bylo zakázáno. Ale ještě dlouho se souběžně dováželo římské víno, které se platilo tamní měnou, nebo vyměňovalo za zboží či otroky. Víno bylo tehdy prestižním nápojem. V roce 92 n. l. císař Domicián zakázal výsadbu vinic na dnešním území Francie a nařídil jich polovinu odstranit, tento zákaz zrušil až v roce 280 císař Probus a nastal tak další rozvoj vinařství. Francouzi se zasloužili i o vylepšení vinařské technologie, konkrétně o zrání vína v dubových sudech, které nahradily původní amfory. Středověké rozšíření křesťanské civilizace bylo počátkem expanze vinařství ve světě. Kláštery byly hybnou silou rozvoje vinařství. V době renesance a osvícenství obyvatelstvo všeobecně popíjelo víno, včetně žen a dětí, ale jeho takto spotřebované množství bylo nízké, většinu vína zkonzumovaly vyšší vrstvy a církev. Později, ale již v roce 1855 vytvořil Napoleon III. oficiální klasifikaci vín Bordeaux. Víno je považováno za nápoj posilující zdraví. Národní lékařská akademie se v roce 1915 domnívala, že přípustná úroveň jeho spotřeby je kolem 0,5 až 0,75 l vína k jedné porci jídla. Koncem 19. století ničil vinice révokaz, než se zavedlo štěpování francouzských odrůd na odolné americké podnože.
V roce 1955 byly moštové odrůdy révy vinné rozděleny do tří kategorií – doporučené, povolené a tolerované. Předpisy EHS v roce 1970 již uznávaly jen dvě skupiny moštových odrůd: doporučené (druhu Vitis vinifera) a dočasně povolené odrůdy („staré hybridy“ z mezidruhového křížení). Dočasně povolené odrůdy se postupně nesměly vysazovat, až byly zakázány úplně.
Apelační systém byl v celé Francii zaveden zákonem ze srpna 1905. Současný systém má základy z roku 1935 a naposledy byl upraven při reformě SOT vínem EU v roce 2009. Základním apelačním stupněm vín jsou vína AOC (Appellation d’Origine Contrôlée, jako CHOP). CHZO (zemská vína) jsou označována jako IGP a bývalé stolní víno jako „Vin de France“. Postupně vzniklo přes 450 různých AOC, od Champagne přesahující 30 000 ha po nejmenší nedosahující ani 2 ha. Nyní přesahuje plocha vinic AOC 85 % celkové plochy vinic. Languedoc-Roussillon je největší vinařskou oblastí ve Francii, s třetinou plochy vinic i objemu produkce vína státu. Podmínkou pro AOC nejsou odrůdová vína. K nejznámějším mimo Champagne patří Bordeaux a Burgundsko. Vinařství jako předmět se vyučuje na 43 vysokých školách s možností od bakalářského přes magisterské až po doktorské studium. Paříž je sídlem OIV. V EU jsou francouzské vinařské oblasti zařazeny od severu k jihu ve vinařských zónách B, C I, C II a C IIIb.
Celková plocha vinic státu za posledních 25 let klesla o 14 %. V roce 1980 přesahovala jejich plocha ještě 1,15 mil. ha, nyní (2019) je to 0,794 mil. ha (-31 %). Dlouhodobý trend je tedy klesající, ale počátkem tohoto století byl pokles poměrně mírný až do zavedení podpory EU na klučení vinic, kdy vinice ubývaly rychleji, až do zrušení této podpory. V posledních šesti letech Francie využívá možnosti dané EU všem členským státům zvyšovat plochu vinic o 1 % ročně. V průměru se dosahuje výnosu hroznů kolem 8 t/ha, ale s velkými regionálními rozdíly. V Champagne je stanoven základní výnos hroznů na 12,4 t/ha, ale řada AOC má výnos nižší. Naopak na jihu země běžně výnos přesahuje 20 t/ha. Celkem se o francouzské vinařství stará 76 tisíc podniků (2015), jejichž počet stále klesá. S průměrnou plochou kolem 11 ha jsou francouzské vinařské podniky největšími mezi vinařskými podniky EU (v ČR je celkem 18 tisíc podniků s průměrnou výměrou 1 ha). Ve Francii tvoří vinice 3,7 % zemědělské půdy a spotřebovává se na nich 20 % celkové hmotnosti pesticidů používaných ve státě. Průměrný počet ošetření vinic za rok ve Francii činí 12× fungicidy, 2× insekticidy a 2× herbicidy.

Z hlediska odrůdové skladby vinic naprosto převažují modré odrůdy, které zaujímají přes 70 % plochy vinic Francie (2015). K hlavním odrůdám (obr. 11) patří Merlot (pěstuje se na 100 tisících hektarech), Ugni blanc, Grenache noir, Syrah, Chardonnay a Cabernet Sauvignon, těchto 6 odrůd tvoří přes 54 % plochy vinic. Zatímco plocha odrůd Grenache noir a především Carignan noir se snižuje, plochy Pinot noir výrazně narůstají a o něco pomaleji rostou i plochy odrůd Syrah, Chardonnay a Sauvignon blanc.
Produkce moštových hroznů státu v roce 2016 činila 6,26 mil. tun, ale jenom během tohoto století produkce hroznů klesla asi o čtvrtinu. Vína bylo v roce 2019 získáno 43,3 mil. hl, což znamená od počátku století rovněž pokles o 25 %. Přesto je to 67× více než v ČR, na osobu má Francie 10× větší produkci vína než ČR. Necelá polovina objemu vína je prodávána jako AOC (CHOP), necelých 30 % jako zemské (IGP, CHZO) a přes 20 % jako ostatní víno. Produkce stolních hroznů se v posledních letech pohybuje kolem 45 tis. tun a během tohoto století se snížila na polovinu. Rozinky se ve Francii nezískávají.

Spotřeba vína v roce 2019 byla na úrovni 27 mil. hl, což znamená pokles oproti začátku století o přibližně 20 %. Ve světě je Francie ve spotřebě vína na druhém místě, za USA. Spotřeba vína ve Francii se za šedesát let snížila téměř na polovinu, ze 140 litrů na obyvatele počátkem šedesátých let minulého století na 70 litrů koncem století, a v roce 2019 činila pouze 52,7 litru. Stále je to více než dvojnásobná spotřeba oproti ČR. Spotřeba stolních hroznů se v posledních letech pohybuje kolem 170 tis. tun, což odpovídá asi 2,5 kg na osobu a rok. Rozinek se spotřebovává necelých 25 tis. tun, tedy téměř 0,4 kg/osoba/rok.
Francie vyváží přibližně třetinu svého vína. Celkový vývoz vína v roce 2019 činil 14,2 mil. hl za 9,8 miliard €, Francie je tak ve finančním vyjádření největším vývozcem vína na světě. V objemu exportovaného vína je až za Itálií a Španělskem. Export mimo EU tvoří asi 40 % vývozu vína Francie. Právě vývoz Francie mimo členské země EU v hodnotovém vyjádření představuje téměř polovinu vývozu vína celé EU. Nejvíce prostředků za vývoz vína země utrží a největší objem vyveze do USA, Číny, Kanady a Japonska. V rámci EU nejvíce vína vyváží do Německa, Anglie, Belgie a Nizozemska. Přibližně tři čtvrtiny vína země vyváží jako balené tiché víno, 15 % jako šumivé víno a zbytek, převážně v rámci EU, jako nebalené víno. Mimo EU vyváží i malé množství vína (2 %) v BiB. V průměru mimo EU vyváží dražší vína. V rámci EU převažuje (40 %) víno s CHOP, víno s CHZO a ostatní víno tvoří po 30 % objemu. Nejvíce vína s CHOP odebírá Anglie následovaná Belgií, víno bez CHOP/CHZO vyváží Francie především do Německa. Trend v exportu vína v tomto století je mírně klesající (-10 % v objemu). Moštové ani stolní hrozny nevyváží, rozinek reexportuje kolem 2 tisíc tun ročně. Odvětví vína a lihovin je druhým největším vývozním odvětvím ve Francii za letectvím a před odvětvím parfémů a kosmetiky.

Zdroj: Jiří Sedlo, Vinařství ve světě 2020

Poslední revize hesla: 2023