Heunisch

Heunisch je termín pro skupinu odrůd révy vinné, jejichž původ je v hlubokém středověku až starověku. V dnešní době se jedná o hypotetický název odrůdy, která v jednoodrůdové podobě (jak si představujeme) asi neexistovala, byla to pravděpodobně skupina odrůd se společnými znaky.

Mnoho autorů uvádí, že Heunisch je odrůda původem od Kaspického moře a do Evropy ji přivlekli Hunové táhnoucí do centrálních oblastí Evropy, což je sice logická úvaha, ale ničím nepodložená, nebo alespoň není podložená úvaha, že se jednalo o jednu odrůdu.

Zkoumáním DNA odrůd révy vinné od 90 roků minulého století naznačuje, že většina dnes známých původních evropských odrůd má mnoho společných znaků s odrůdami asijského původu. ( např. Chardonnay, Ryzlink rýnský, Auxerrois a.p.).

Přímo v názvu mají slovo Heunisch v Evopě odrůdy: v Německu – Weißer Heunisch– synonymum – Heunisch.  Chorvatsku – Gouais – syn. –  Weisser heunisch, Belina žuta, Belina velika bijela, Belina Starinska, Belina Pikasta. Švýcarsku –  Gouais – syn. –  Heunisch, Gwäss.

Ve středověku v oblasti Francké říše se říkalo „Hunnic“ všem typům hroznů s velkou bobulí a velkým výnosem.  Marcus Aurelius Probus (římský císař 276-282), který pocházel z Panonie (Sirmium, dnešní Srbsko), zrušil zákaz císaře Domitiána vysazovat révu vinnou severně od Alp. V tu dobu se vysázely odrůdy s vyššími výnosy a schopné uzrát v relativně chladných podmínkách. Proto zápisy hovoří o jednoduchém kyselejším a vodnatém vínu, které se nedalo již ředit vodou, na rozdíl od vína typu „Frankisch“, které dávalo sice menší výnosy, ale bylo husté a alkoholové, toto se doporučovalo ředit před konzumací vodou. Z odrůd typu Hunnic možná dnešní název Heunisch.

Karel Veliký vydal zákon, který přikazoval vyklučit v říši všechnu révu vinnou typu „Hunnic“, protože po zavedení desátku šlechtě odváděli poddaní řídké, nízkoalkoholové víno, to se šlechtě příliš nelíbilo (prof. Kraus). Karlův zákon  v Evropě (francké Evropě) pod sankcí prakticky odrůdy typu Hunnic zrušil.