Ludmila

Svatá Ludmila (860–15. 9. 921, hradiště Tetín) byla česká kněžna z kmene Pšovanů; manželka knížete Bořivoje I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890) a matka Spytihněva I. (kolem 875–915) a Vratislava I. (888–921). Spolu s Bořivojem byla kolem roku 882 pokřtěna pravděpodobně na Velké Moravě sv. Metodějem a stala se horlivou šiřitelkou křesťanství. V roce 921 po smrti knížete Vratislava I. převzala výchovu svých vnuků, Václava (asi 907–929 nebo 935) a Boleslava I. (asi 915–asi 972). Z obavy o vliv na Václava byla na příkaz své snachy Drahomíry zavražděna (zardoušením vlastním závojem; po jejím uvedení do českého zemského panteonu světců stal se závoj jejím atributem). Ludmilin život je tématem řady středověkých legend; jako světice byla ctěna od 12. století. Podle pověstí nechala přivézt vinnou révu z Moravy a vysadit ji u svého rodiště, hradiště Pšova, dnešního Mělníka; prý na této vinici pracoval i svatý Václav, proto se dodnes nazývá Svatováclavská. Václav se pak jako patron vinařů objevil na korouhvi mělnického vinařského cechu (1762) a následně i na korouhvi dnešního Cechu českých vinařů, který má své sídlo při Regionálním muzeu Mělník. Ludmilino jméno nese vinice, která se prostírá na svahu pod mělnickým zámkem, a známkové víno Ludmila.

Svátek sv. Ludmily si připomínáme 16.9.

Zdroj: Jaroslav Malina, Vinařští patroni.

Poslední revize hesla: 2023