Václav

Svatý Václav (asi 907–929), vinařský patron, pocházel z panovnického rodu Přemyslovců; syn Vratislava I. a Drahomíry; vnukem Bořivoje a Ludmily; starší bratr Boleslava I. Rozšířil pražské knížectví, v zahraniční politice se orientoval na Sasko; založil kostel sv. Víta na Pražském hradě. Od druhé poloviny 10. století byl uctíván jako svatý, od 11. století se stal patronem českých zemí a symbolem české státnosti. Svatováclavská tradice patří k nejstarším, svatováclavská kaple v chrámu sv. Víta na Hradčanech je posvátným místem českého národa. Na ikonografických dokladech bývá zachycen v knížecí čapce (o čtyřech zaoblených rozích, oddělených od sebe obloučkovými pásky s knoflíkem uprostřed a spodním lemem), ve zbroji, s mečem a štítem v ruce a s praporcem s orlicí. Se svatým Václavem bývá spojován rozkvět českého vinohradnictví a vinařství. Je mu připisován také vznik Svatováclavské vinice na Pražském hradě; ta byla obnovena v letech 2006–2008 (za vlády Václava III.). Jako křesťan produkoval, pochopitelně, zejména víno mešní pro bohoslužebné úkony. Pranostika: „Na Václava svatého bývá vína nového.“

Svátek sv. Václava si připomínáme 28. 9.

Zdroj: Jaroslav Malina, Vinařští patroni

Poslední revize hesla 2023