Dřevěné sudy

Dřevěné sudy jsou ve střední Evropě nejstarší formou nádob používaných ve vinařství. Za staletí do dnešní doby se rozměry sudů ustálily. Sudy používali již Keltové (Galové) cca od 3 stol.. V té době se používaly sudy hlavně pro přepravu vína. Nejstarší sudy na víno byly údajně použity v oblasti dnešní Arménie již v 6 stol. př. n. l.. Největšího rozmachu se dostalo bednářství v pozdním středověku, kdy byl zaveden desátek šlechtě, v tu dobu se ve sklepích mocenských center objevily sudy o objemu přes sto tisíc litrů. V soudobém vinařství se sudy používají hlavně ke zrání vína, pro svou vlastnost pomalu propouštět vzdušný kyslík přes stěnu. Nejběžněji se používá na výrobu sudů dřevo dubové, akátové a kaštanové, v USA např. rovněž dřevo sekvojové, v Chile bukové, na Kanárských ostrovech borovicové.

Nevhodné je použití dřevěných sudů o velkém objemu ke kvašení moštů pro svou tepelnou izolační schopnost stěn a proto špatné možnosti řízení teplotního režimu kvasného procesu. Nevýhodou sudů je rovněž pracná sanace a údržba.

Dřevěné sudy mohou být i rotační nebo mít i jiný než klasický sudový tvar (kulatý).

Typy sudů a míry používané v historii (ale i v současnosti) pro objemy sudů v litrech:

• 1 vědro rakouské 56,6
• 1 vědro uherské 54,14
• 1 vědro Würtenberk 300
• 1 startin Štýrsko 565,89
• 1 Fuder Bádensko 1 500
• 1 Fuder Bavorsko 769,7
• 1 Fuder Mosela 1 000
• 1 Fuder Švýcarsko 640
• 1 Ohm Švýcarsko 150
• 1 Stück Porýní, Hesensko 1 200
• 1 Barrique Francie 225
• 1 Barilla Itálie, Řecko 64,4
• 1 Gönczský sud Tokaj 136
• 1 Gallon Amerika 3,78
• 1 Pipa Španělsko 485,1 nebo 566,14
• 1 Fuhrfass Rakousko 700 – 800
• 1 Wedra Rumunsko 12,74
• Botte – sud vyrobený ze slavonského dubu

Moravské lidové názvy sudů a jejich obsah v litrech

• Vědro 56,5
• Dvojka 113
• Trojka 169,5
• Čtverka 226
• Pětítka 282,5
• Šesterka 339
• Sedmerka 385
• Osmerka 452
• Devaterka 508
• Bečka neboli 10 věder 565

Obří, dosud existující, sudy v Evropě – seřazené podle velikosti: 

Místo, Objem v litrech, Rok vzniku

1. Thuir (Francie) 1 000 200 litrů /1949/
2. Heidelberg (Německo) 221 727 /1751/
3. Halberstadt (Německo) 161 125 /1598/
4. Eperney (Francie) 160 000 /1889/
5. Villafranca del Penedes (Španělsko) cca 140 000 /po roce 1939/
6. Freyburg an der Unstrut (Německo) 120 000 /1896/
7. Budafok (Maďarsko) 102 000 /1974/
8. Mikulov 101 400 /1643/

Obří a velké vinné sudy v Evropě, které dosud existují – seřazené podle stáří:

Místo, Rok vzniku, Objem v litrech

1. Tübingen (Německo) /1546/ 84 065 litrů
2. Halberstadt (Německo) /1598/ 161 125
3. Vaarlam (Řecko) /16. století/ 13 0004
4. Heidelberg (Německo) /1610/ 45 000
5. Mikulov /1643/ 101 400
6. Klosterneuburg (Rakousko) /1704/ 56 533
7. Ludwigsburg (Německo) /1721/ 90 000
8. Heidelberg (Německo) /1751/ 221 727

Poslední revize hesla: 2023