Znalec vín > Hesla od D > Dřevěné sudy

Dřevěné sudy

Dřevěné sudy jsou ve střední Evropě nejstarší formou nádob používaných ve vinařství. Za staletí do dnešní doby se rozměry sudů ustálily. Sudy používali již Keltové (Galové) cca od 3 stol.. V té době se používaly sudy hlavně pro přepravu vína. Nejstarší sudy na víno byly údajně použity v oblasti dnešní Arménie již v 6 stol. př. n. l.. Největšího rozmachu se dostalo bednářství v pozdním středověku, kdy byl zaveden desátek šlechtě, v tu dobu se ve sklepích mocenských center objevily sudy o objemu přes sto tisíc litrů. V soudobém vinařství se sudy používají hlavně ke zrání vína, pro svou vlastnost pomalu propouštět vzdušný kyslík přes stěnu. Nejběžněji se používá na výrobu sudů dřevo dubové, akátové a kaštanové, v USA např. rovněž dřevo sekvojové, v Chile bukové, na Kanárských ostrovech borovicové.

Nevhodné je použití dřevěných sudů o velkém objemu ke kvašení moštů pro svou tepelnou izolační schopnost stěn a proto špatné možnosti řízení teplotního režimu kvasného procesu. Nevýhodou sudů je rovněž pracná sanace a údržba.

Typy sudů a míry používané v historii (ale i v současnosti) pro objemy sudů v litrech:

  • 1 vědro rakouské 56,6
  • 1 vědro uherské 54,14
  • 1 vědro Würtenberk 300
  • 1 startin Štýrsko 565,89
  • 1 Fuder Bádensko 1 500
  • 1 Fuder Bavorsko 769,7
  • 1 Fuder Mosela 1 000
  • 1 Fuder Švýcarsko 640
  • 1 Ohm Švýcarsko 150
  • 1 Stück Porýní, Hesensko 1 200
  • Barrique Francie 225
  • Barilla Itálie, Řecko 64,4
  • Gönczský sud Tokaj 136
  • 1 Gallon Amerika 3,78
  • 1 Pipa Španělsko 485,1 nebo 566,14
  • 1 Fuhrfass Rakousko 700 – 800
  • 1 Wedra Rumunsko 12,74
  • Botte – sud vyrobenýá ze slavonského dubu

Moravské lidové názvy sudů a jejich obsah v litrech

  • Vědro 56,5
  • Dvojka 113
  • Trojka 169,5
  • Čtverka 226
  • Pětítka 282,5
  • Šesterka 339
  • Sedmerka 385
  • Osmerka 452
  • Devaterka 508
  • Bečka neboli 10 věder 565

Obří, dosud existující, sudy v Evropě – seřazené podle velikosti: 

Místo, Objem v litrech, Rok vzniku

  1. Thuir (Francie) 1 000 200 litrů /1949/
  2. Heidelberg (Německo) 221 727 /1751/
  3. Halberstadt (Německo) 161 125 /1598/
  4. Eperney (Francie) 160 000 /1889/
  5. Villafranca del Penedes (Španělsko) cca 140 000 /po roce 1939/
  6. Freyburg an der Unstrut (Německo) 120 000 /1896/
  7. Budafok (Maďarsko) 102 000 /1974/
  8. Mikulov 101 400 1643/

Obří a velké vinné sudy v Evropě, které dosud existují – seřazené podle stáří:

Místo, Rok vzniku, Objem v litrech

  1. Tübingen (Německo) /1546/ 84 065 litrů
  2. Halberstadt (Německo) /1598/ 161 125
  3. Vaarlam (Řecko) /16. století/ 13 0004
  4. Heidelberg (Německo) /1610/ 45 000
  5. Mikulov /1643/ 101 400
  6. Klosterneuburg (Rakousko) /1704/ 56 533
  7. Ludwigsburg (Německo) /1721/ 90 000
  8. Heidelberg (Německo) /1751/ 221 727

Obří sud zámek MikulovSudy ve výrobním sklepě ZD SedlecSoudek na přepravu vína o velikosti cca 1 vědro (50L)Göncský sud


Dověděli jste se něco nového? Podělte se o to s přáteli:

Chcete ochutnat výjimečné víno? Znalec vín nabízí výběrový prodej špičkových vín.