Bublinky

Bublinky (vázaný CO₂) v šumivém vínu se uvolňují třením molekul oxidu uhličitého o molekuly prachu, které vniknou do vína z okolního prostředí. Na objev přišel známý francouzský bublinkolog prof. Gérard Liger-Belair z Université de Reims Champagne-Ardenne (URCA).

Nebýt prachu, nebyly by šumivá vína. Každé šumivé víno obsahuje rozpuštěný oxid uhličitý, k vytvoření bublinek je zapotřebí, aby došlo k určitému  tření molekul CO₂ – musí se třít tím správným způsobem, dá-li se to tak nazvat. Až donedávna se mělo za to, že potřebný odpor byl vyvoláván drobnými vadami vnitřního povrchu vinné sklenice – domněnka, která vedla nejednoho znalce k poškrábání dna své oblíbené šampusky diamantem, aby bublinky stoupaly k hladině dvojnásobnou rychlostí. Ukázalo se však, že k poškozování vašeho kvalitního skla není žádný důvod; bublinky ve skutečnosti vznikají vzájemným působením rozpuštěného CO₂ a mikroskopických částic prachu. Nežijete-li tedy v naprosto bezprašném prostředí, pak se bublinky po nalití vždy objeví.

Neméně zajímavým závěrem bylo zkoumání chování bublinek v používaných typech sklenic na sekt, tedy flétna versus mělký kalich (česká šampuska), jehož tvar i velikost vznikl údajně kopírovaním prsu Marie Antoinety. Výsledek zněl jednoznačně pro používání typu flétna pro mnohem pomalejší ztrátu bublinek a tedy delšího  zážitku při ochutnávání sektu.